Mám pro vás dobrou zprávu týkající se sexu a sexuálních radovánek, třeba i na privátu v Praze 5. Už skoro druhý rok sleduji kondenzační stopy letadel na obloze. V průběhu nejhorších koronavirových opatření byla obloha naprosto čistá, což ti, kteří počítají uhlíkovou stopu, kvitovali s povděkem. Hostinští a holky na privátu v Praze 5, kde se často pohybuji, z toho ale byli nešťastní. Naprosto zásadně jim to nabouralo podnikání a tím i život. Nepřilétali totiž zájemci o jejich služby. Nebylo to příjemné a proto je znovu se objevující čáry na obloze naplňují optimismem. Turisté se vracejí a s jejich návratem pookřály i sexuální pracovnice. Speciálně ty, pro které je privát Praha 5 pracovištěm, jsou skutečné gejši. Mimochodem, krom toho, že jsou krásné, což se v tomhle oboru rozumí samo sebou, tak umí i anglicky a německy, mají obecný přehled a umí konverzovat.
Já vím, že teď musím prozradit, jak to tak dobře vím. Jenže nečekejte žádné senzační odhalení. Dlouhodobě mám tu čest jejich práci sledovat. Ne díky osobním, ale díky zprostředkovaným zkušenostem obchodních partnerů, kteří, když už jsou v Praze, tak chtějí ochutnat i trochu „zakázaného“ ovoce. Sex sice u nás zakázaný není, ale víte, co tím myslím.
A protože jednáme často v podnicích na Praze 5, tak jim tam doporučí i tamní služby. Vím, že to není standardní služba, ale často to jsou mladí borci, a tak co jim nedopřát povyražení v matce měst. Orloj ani Národní muzeum by je fakt nebavily a nemyslím si, že by vytoužená atrakce byla třeba Rudolfinum. Do jejich rodinných poměrů, pokud nějaké mají, mi nic není. A jak jsem říkal, chtějí-li si užít, je to na nich. Já mám jen poradní hlas.
Návrat sexuální turistiky krásně ilustrují právě čáry na obloze. Proč právě sexuální? Odpověď je jednoduchá. Praha je proslavená návštěvnická destinace. Mluví se o barokních památkách, Hradě, pivu a nově opraveném Národním muzeu, ale v informačním podhoubí je alkohol a sex na jednom z prvních míst. Oficiální průvodci o tom nemluví, ale kdyby tomu tak nebylo, nebyla by Praha celosvětově vyhlášenou lokalitou s krásnými dívkami a levným pivem.
Mimochodem pivní kultura u nás udělala za pár let obrovský skok kupředu. Stovky minipivovarů nabízejí tak pestrou nabídku piv, že si vybere každý kromě zapřísáhlých abstinentů. Osobně mám rád svrchně kvašená piva, jejich nabídka byla „před revolucí“ v podstatě nulová. Když si vyrazím na výletě s mojí milovanou na pivo, asi vypadáme divně. Ona preferuje ležáckou klasiku, já piva typu IPA nebo APA. Klidně se přiznám, že americké chmely mi prostě přijdou jemnější. Pravověrný Čech nedá dopustit na Žatecký červeňák, ale já miluji ty „navoněné ameriky“ a pomalu rostoucí odbyt těchto speciálů mi dává za pravdu.
Pivní kultura je vůbec zajímavý obor. Zatímco u nás pivo musí mít pivní čepici, v Anglii a Indii se naopak pěně vyhýbají. Proč v Indii? Protože to byla kdysi britská kolonie a tyhle zvyky jako pivo bez pěny, čaj s mlékem nebo jízda vlevo tam prostě zůstaly. Když jsme si chtěli v Karnatace, což je jeden z indických států, dát točené pivo, trval po čertech dlouho, než hospodský, kterému v tom teplu pivo nebývale pěnilo, lžičkou pečlivě sebral veškerou pěnu. To proto, aby nám to naservíroval tak, jak se podle místních tradic sluší a patří. Vypadalo to nehezky a taky to tak chutnalo. Ale na druhou stranu, zkusit se má všechno. Ostatně čepované pivo je v Indii docela vzácnost. Alkohol je obecně na tamní poměry pro místní docela drahý, což je opatření proti alkoholismu. Navíc se prodává jen ve specializovaných obchodech. A v neposlední řadě je tam pití na veřejnosti vnímáno jako ošklivý prohřešek. Zlaté Česko, kde si koupíte pivko kdekoli a klidně si s ním a přáteli sednete v parku. Ale to už jsme se v povídání o privátech na Praze 5 dostali skutečně daleko.
- Konverzace v anglicky mluvících zemích: Co by měli cizinci vědět - 20 března, 2024
- Zlatá jednoduchost: klenoty minimalistických zlatých náušnic a jak je nosit s elegancí - 26 února, 2024
- Erotické masérky v Praze radí: jaké body na těle umí vzrušit? - 23 února, 2024
