Jako parta tří kamarádů jsme se na můj popud začali před dvěma lety věnovat vlastnímu projektu, který nás dovedl až k založení firmy. Do té doby jsme neznali v podstatě nic jiného než školní lavice nebo kancelářská křesla a stoly. Když se na to zpětně podívám, byla to docela škoda, protože nám to absolutně zabilo náš potenciál, který jsme měli jako děti. Zálibu v horách, lesích a práce v terénu pro nás byl jen sen, na který jsme mysleli zpoza počítače. Díky bohu měl ale jednou jeden řidič autobusu špatný den, zastavil jinde a mě tak nesvezl. Nebýt toho tu dneska možná žádná firma není.
Moje rozpoložení, které díky špatné zkušenosti tenkrát trvalo déle než celý plánovaný víkend, mi vnuklo myšlenku zařídit si příště všechno po svém a nabídnout to i ostatním. Sama jsem si na rozjezd netroufla a svěřila se při náhodném setkání kamarádovi z dětství. Tomu se nápad zalíbil a přizval dalšího. Společně jsme pak dali dohromady detailní koncept a začali pozvolna realizovat.
Nejdříve jsme v mapách začali plánovat první trasy, které bychom mohli nabídnout, které známe nejlépe, a které by se mohly líbit. Čerpali jsme hlavně z vlastních zkušeností, protože jsme do okolí jezdili všichni na tábory a to se nám pojilo s mnoha vtipnými historkami. Věděli jsme ale, že potřebujeme informace. Ne k tomu, co nabízet, ale hlavně jak vést firmu. Proto jsme začali u praktických zkušeností, jimiž byly veletrhy. Jejich seznam pro daný rok nebyl příliš dlouhý, a tak jsme je navštívili všechny a odnesli si mnoho cenných informací i kontaktů.
První partneři nás zanesli až za hranice
Po realizaci prvních výletů do šumavských hvozdů jsme měli úžasnou zpětnou vazbu. Ačkoliv bylo na začátku zájemců jen, co by na prstech jedné ruky spočítal, jejich počet strmě rostl. Přes doporučení a sociální sítě nás bylo pokaždé nejméně pět a o pár měsíců později bylo číslo skoro trojnásobné. Navýšili jsme počet tras a přizvali další dva kamarády na pomoc. Po té, co jsme oficiálně založili společnost, ještě trvalo zhruba půl roku, než jsme mohli plánovat ve velkém. Zápis nějakou dobu trval a my museli objemy našich aktivit držet v mezích.
Po zápisu do obchodního rejstříku jsme udělali první velký krok a začali oslovovat potenciální partnery. Nejdůležitější byla doprava. Nakonec jsme podepsali smlouvu s malým dopravcem disponujícím mikrobusy, který byl ochoten nám zprostředkovávat dopravu pro všechny podle našich představ. Ve finále jsme zájemce nabírali i po cestě z Prahy a mělo to skvělou odezvu. Další na řadu přišla spolupráce se dvěma kempy na Šumavě, které pro nás měly vymezená místa jak na parkování, tak na stany, případně karavany, když o ně byl zájem. Přemýšleli jsme, jak naše výlety vylepšit a dodat ještě vyšší přidanou hodnotu, protože už nám docházely historky. Při jednom večerním posezení jsme se dali do řeči s lidmi z vedlejší vesnice a zjistili tak, že není nad domácí zdroj. A tak jsme začali spolupracovat i s několika místními obyvateli, kteří nám čas od času dali tip, pomohli s výkladem nebo přímo šli s námi. K našemu překvapení to dělali zadarmo a s obrovským nadšením. Za odměnu jim stačilo pivo u táboráku a dostatečný prostor na povídání.
Po zhruba půl roce, co jsme na naše stránky přidali i možnosti výletů s místními samorosty, se nám přihlásila partička ze Slovenska. Prý nás viděli na internetu a s podobným nápadem chtěli spojit síly. My z toho byli nejdřív zaražení, ale ve finále jsme kývli a bylo to skvělé rozhodnutí. Dnes jsme dvě propojené firmy, jedna v Česku, jedna na Slovensku, se stejnou vizí a dvojím pokrytím. Občas se prostřídáme a vezmeme za ně slovenské túry, přičemž oni za nás ty české. To pravděpodobně zní jako nesmysl, když máme každý znalosti jen o své zemi, ale naopak se to osvědčilo jako skvělý a vtipný nápad, který zatím všichni oceňují. Reakce dokazují, že se klienti na obou stranách velmi baví, něco se dozví a dávají nám nejen cenné rady a zpětnou vazbu, ale doporučují nás stále dál. Díky nim jako firma rosteme a máme stále nové a nové nápady na zlepšení a rozšíření záběru. Při výhledu do dlouhodobé budoucnosti jsme si už otevřeně připustili, že spolupráci i v jiných krajinách rozhodně nevylučujeme.
- Konverzace v anglicky mluvících zemích: Co by měli cizinci vědět - 20 března, 2024
- Zlatá jednoduchost: klenoty minimalistických zlatých náušnic a jak je nosit s elegancí - 26 února, 2024
- Erotické masérky v Praze radí: jaké body na těle umí vzrušit? - 23 února, 2024
